Po přiblížení se Prázdninovce jsem zatoužila už v šestnácti na svém prvním zážitkovém kurzu pořádaném tehdy českotřebovskou organizací Gymnazion. Mým prvním kurzem byl Publicus, ale tím jsem se do PŠL nedostala, to bylo až přes Společnou cestu 2001, ve které jsem už byla v týmu. S rodičovstvím pak přišly čtvery Tam kde žijí divočiny, kurz pro rodičovské páry s předškolními dětmi. Samozřejmě jsem chtěla „svůj“ kurz a inspirována rodiči na Divočinách jsem vymyslela Vyhlídky, kurz, na který přijeli úplně jiní účastníci, než jsme mysleli. Ale myšlenka a provedení bylo dobré, tak jsme si mohli postavit na poličku Huberta. Pak mne Zdenda přizval do svého kurzu Prométheův oheň a ještě v průběhu jeho druhé sezóny nám „vesmír“ poslal myšlenku Odrazu, kurzu pro začínající učitele a učitelky o jejich profesním sebepojetí. Taky si vysloužil Huberta. A protože je to kurz fakt dobrý a užitečný, hodlám ho dělat až do důchodu. A k tomu si „střihnu“ IK. A i kvůli těm dvěma Hubertům se v něm zaměřím na svou vášeň, a to práci s dramaturgií.
Kromě toho dělám v Prázdninovce i lektorku metodických kurzů o zpětné vazbě osobní i expertní, o reflexi a kurzy na míru pro sborovny. Teď pečeme nový metodický kurz speciálně pro učitele s názvem MUČ. I díky Panu Danovi jsem už pár let součástí Konkurzní komise a „Mám pravdu“, jak má konkurzka napsané na tričkách.
Mou červenou nití je vzdělávání dospělých, v posledních letech obzvláště pedagogů všech stupňů a odrůd. Podporuji je v tom, aby učili lépe a s větší radostí. Mám za sebou pár sezón v České cestě, dva roky průvodcování v programu Učitel naživo, mnoho let výuky sociální psychologie na pedagogické fakultě MU, pedagogickou podporu akademických vyučujících tamtéž. Za důležité vstupy do své odbornosti považuju i stále trvající pořádání akcí v Hnutí Brontosaurus, kde se se zážitkovkou pracuje zase jinak, a dlouhodobý osobnostně rozvojový projekt vlastního rodičovství.
Na svůj vlastní instruktorský kurz nevzpomínám vůbec ráda, a proto se budu vynasnažím, aby byl tenhle hodně jiný.
