Nikdy jsem dobrodružství nehledal, vždycky si mne našlo samo. Jako dítě jsem měl možnost objevovat přísnou krásu Mongolska s jeho nekonečnými dálavami, nesjízdnými pouštními cestami, kde jsme v létě prchali před žárem slunce a v zimě se schovávali před třicetistupňovými mrazy a pozorovali rtuť na teploměru, jestli vůbec vyleze a něco ukáže. Tam jsem poprvé jezdil na koních i na velbloudech a viděl ledovec uprostřed pouště. A v dospělosti jsem k tomu postupně přidával i nové adrenalinové kratochvíle všeho druhu.
Dobrodružná byla i moje profesní dráha, která vedla od překládání filmů a studií teologie, přes pastorační péči o mladé lidi a seniory až po komunikační a firemní strategie. A nakonec mne přivedla až do Prázdninovky, kde silné zážitky snídáme i obědváme a taky se o ně rádi podělíme s ostatními.
Úplně největší dobrodružství jsem však zažil a pořád zažívám jako táta 4 dětí. Mám dvě dcery a dva syny a dohromady je jim 101 let.
