Do Prázdninovky jsem naskočil v roce 2017 přes kurz Tramtárie (kurz o blízkosti mezi lidmi). Od té doby jsem dělal 7 autorských kurzů: dvakrát Challenger (pro vysokoškoláky o krocích do neznáma), dvakrát Vlastní cestou (pro dospěláky o tom, jak mít život podle sebe), dvakrát DejaVu na vlnách (pro věkovku 50+ na plachetnici o tom, že stále je v životě co dělat) a jednou Odraz (pro začínající učitele o pozitivním profesním sebepojetí). Z těchto kurzů mám třeba i nějaké výroční ceny, nejvíc jsem hrdý na Hru roku za Provazochodce, jejíž design mě fakt baví (2020).
Mimo to jsem byl v týmu tří outwardích otevřených expedic (jednou Life Experience pro středoškoláky a dvakrát Time to Lead pro vysokoškoláky).
Hodně jsem se najezdil zakázkových kurzů. Podle záznamů v ISu jich mám asi 80 (od jednoho do pěti kurzodní, od adapťáků po metodické kurzy o metodách zážitkovky). V posledních třech letech většinu z nich i šéfuji. Mimo to jsem najel další desítky kurzů v České cestě (hlavně firemní teambuildingy a rozvoj týmů skrz zážitkovku) nebo stál u vývoje a šíření projektu DemoHráč (pro studenty od 8. třídy výš o rozvoji kompetencí pro demokratickou kulturu).
Aktuálně si lektorování držím jen v malé míře, vedu totiž spolu s Lídou Houdkovou Metodické centrum Prázdninovky (co šíří metody zážitkovky mezi odbornou veřejnost). Takže Prázdninovka mě i živí.
Červená nit se mi v životě táhne a motá kolem her: doma mám dvě skříně plné deskovek, pár let zpátky jsem pracoval v game-designerském studiu, hraji geocaching, u některých počítačových her jsem strávil stovky hodin a když jsem jako táborový vedoucí četl v sedmnácti Zlaté fondy, měl jsem sen, že mě jednou vymýšlení a uvádění her bude živit. A teď se to děje.
