Osobním i pracovním osudem je mi krajina. Hory, kopce a stráně… řeky, potoky i mokřiny… stromy keře a mech… divočina, louky i krajina měst.
Hledám člověka a jeho jadrný lidství, který nacházím v Prázdninovce – překvapení, radost, nová přátelé i full-kontakt sám se sebou.
A nad tím vším naděje: Víra, že to všechno má smysl bez ohledu na to, jak to celý dopadne.